Zpět na MENU

(šedesáti až stočlenné hudební těleso, úvod do problematiky)

Proč Kostičky a proč Mandelbrot

Původním nápadem bylo volně navázat na existenci kdysi kultovních Kuliček, neboť podobného tělesa na hudební scéně v dnešní době nenajít. A snad proto či tomu navzdory, hned na prvním setkání z Kvádroumvirátu (viz níže) spontánně vypadlo: „Tedy - Kostičky…!“

Od tohoto rozhodnutí se začaly odvíjet mnohohranné, mnohobarevné i mnohosmyslné básně Ester Kočičkové. Petr Wajsar je vzápětí napěchoval do hudební formy tak interesantně soudobé, že tím prakticky navždy zamezil jakémukoli směšování či zaměňování KostičekKuličkami (vyjma nepřehlédnutelné množstevní podobnosti obou ansáblů a jejich kolektivního citu pro dobrou intelektuální show). Vzniklou odlišnost se pak ještě rozhodl taktovkou podtrhnout a nadále podepisovat Lukáš Prchal, v kontrapunktu k nomenomenologickým poučkám vždy pevně odhodlán držet pěvce na přísné uzdě partitur a štvát je bez milosti až k vítěznému konci každé skladby.

Duchovním tátou Kostiček byl, bude a je cestovatel - vizionář se záhadným jménem Šimi, operující zejména ve společnosti a v Peru (zde také došlo k prvnímu iniciačnímu vnuknutí).

Ve chvíli převtělení tělesa do jeho vlastní tělesnosti se nad hlavami zmíněných naprosto logicky a zcela zřetelně abstrahuje i stopa jména Mandelbrot:



Benoit Mandelbrot
(*1924) – plně srovnatelná, avšak prokazatelně reálná obdoba fenoménu Járy Cimrmana; génius, zasahující takřka do všech vědních oborů - matematiky, fyziky, biologie, teorie informace, ekonomiky, dynamiky kapalin apod.; mj. zakladatel fraktální geometrie:

V roce 1975 vytváří pojem fraktál =

a) průhled do nekonečna

b) geometrický objekt následujících vlastností:

Fraktály jsou nejsložitější geometrické objekty, které současná matematika zkoumá.

Mandelbrotovy Kostičky mají velmi obdobný potenciál, násobený vlastní početností i schopností svých dílčích jednotek dotknout se jakéhokoliv hudebního žánru, ryby nebo semene. Proto se Kostičky jmenují Mandelbrotovy.