Proč Kostičky a proč Mandelbrot
Původním nápadem bylo volně navázat na existenci kdysi kultovních Kuliček, neboť podobného tělesa na hudební scéně v dnešní době nenajít. A snad proto či tomu navzdory, hned na prvním setkání z Kvádroumvirátu (viz níže) spontánně vypadlo: „Tedy - Kostičky…!“
Od tohoto rozhodnutí se začaly odvíjet mnohohranné, mnohobarevné i mnohosmyslné básně Ester Kočičkové. Petr Wajsar je vzápětí napěchoval do hudební formy tak interesantně soudobé, že tím prakticky navždy zamezil jakémukoli směšování či zaměňování Kostiček s Kuličkami (vyjma nepřehlédnutelné množstevní podobnosti obou ansáblů a jejich kolektivního citu pro dobrou intelektuální show). Vzniklou odlišnost se pak ještě rozhodl taktovkou podtrhnout a nadále podepisovat Lukáš Prchal, v kontrapunktu k nomenomenologickým poučkám vždy pevně odhodlán držet pěvce na přísné uzdě partitur a štvát je bez milosti až k vítěznému konci každé skladby.
Duchovním tátou Kostiček byl, bude a je cestovatel - vizionář se záhadným jménem Šimi, operující zejména ve společnosti a v Peru (zde také došlo k prvnímu iniciačnímu vnuknutí).
Ve chvíli převtělení tělesa do jeho vlastní tělesnosti se nad hlavami zmíněných naprosto logicky a zcela zřetelně abstrahuje i stopa jména Mandelbrot:
Benoit Mandelbrot (*1924) – plně srovnatelná, avšak prokazatelně reálná obdoba fenoménu Járy Cimrmana; génius, zasahující takřka do všech vědních oborů - matematiky, fyziky, biologie, teorie informace, ekonomiky, dynamiky kapalin apod.; mj. zakladatel fraktální geometrie:
V roce 1975 vytváří pojem fraktál =
a) průhled do nekonečna
b) geometrický objekt následujících vlastností:
Fraktály jsou nejsložitější geometrické objekty, které současná matematika zkoumá.
Mandelbrotovy Kostičky mají velmi obdobný potenciál, násobený vlastní početností i schopností svých dílčích jednotek dotknout se jakéhokoliv hudebního žánru, ryby nebo semene. Proto se Kostičky jmenují Mandelbrotovy.